VEČERNÍ HUDBA.

By Antonín Klášterský

Když usíná dne ryk a ruch

a modrých par pln vlahý vzduch,

tu každý zvuk, šum listí, zvon,

dech větrů, vlny svár a ston.

Křik vlaštovek a dětí smích,

stesk vrátek v parcích setmělých,

kol dálných rachot, chodce krok:

vše splývá v jeden hudby tok.

Tu topol, který celý den

se tich nám dívá do oken,

hned kývá dlouhou větví svou,

jak vlád’ by černou taktovkou.

A telefonní dráty vzhled,

hle, mají jako linek pět,

a mezi nimi měsíc plá

jak velká značka notová.