VEČERNÍ MODLITBA MILUJÍCÍCH.

By Jaroslav Vrchlický

Ty, anděli, jenž tam u lásky zřídel,

hvězd pršky rozhazuješ na blankytě,

co nám jich svit? Nás utaj v stín svých křídel,

ať můžem sníti dlouho, tiše, skrytě!

Hvězd čarovnějších zářná dráha mléčná

nám vespol z očí v duší propast svítí...

Spusť křídla svá! Ať noc je nekonečná! –

Jaks ubohý, ty nevíš, co jest žití!