VEČERNÍ NÁLADA

Plamen ohně praská, skáče

pod strání...

Utábořili se tam dnes

cikáni.

As půl tuctu dětí leží

na zemi,

černé, jakby nabarvené

sazemi.

Mladý cikán housle chopil

bujaře,

celý kraj oživl jako

na jaře.

Tóny písně vznášejí se

k blankytu,

vyplašují lesní ptactvo

z úkrytu.

Jiný cikán vzal cikánku

do tance,

oh, té vášně nemá žádná

romance!

Bez hudby teď tančí... Soudruh

přestal hrát;

nestačil jim bujných rythmů

prudký spád.

Oheň vrhá jim své světlo

do tváří,

občas ňadra cikánčina

ozáří...

A zatím se šero klade

na lada,

ve výhni červánků slunce

zapadá.

Ticho všude, tma a mlha.

Čí to vzdech?

To skryl cikán hlavu milce

na ňadrech...

Plamen ohně dohořívá

pod strání,

k odpočinku kladou se i

cikáni.