Večerní obraz.

Tak mezi prací, kdy se den už sklání,

na krásný večer na venkovské pláni

se vzpomíná tak rádo:

Z luk vstává vůně, stín pad’ na vesnici,

a s štěkotem psa ovčák kulhající

zpět k dvoru žene stádo.

Za blízký bor se zvolna slunce níží.

Červánek svit’ přes cesty, okna chýží

a luka, jež se kosí;

s kočárem panským koní pár trysk’ plavý,

a prach se zved’ jak oblak celý žhavý,

v němž blýskají kol osy.

Za nízkým domkem, nad nímž voní lípa,

je slyšet hovor. Starý rumpál skřípá,

jak řetěz na se stáčí.

Před vrátky sedí dívka v tichém vánku.

Je hluchoněmá. Hledí do červánků

a je jí náhle k pláči...