Večerní obraz.

By Eliška Krásnohorská

Zašel den za hory vzňaté,

s nebe prší perličky;

vidíš tamo ruce zlaté,

ježto sejí hvězdičky?

Na nebi bdí mír, na zemi

k snu i bol se ukládá;

nitku lásky světy všemi

zlatá ruka upřádá.

Ticho všude, plno blaha,

tuším ráj ve chvíli té;

slyš – jak zlatá ruka sahá

v duše struny napnuté.