Večerní odpočinek.

By Adolf Heyduk

Jak v mechu odpočívám bláh, jak vonně a jak hebce,

bludičky tančí na lukách a myšlenky v mé lebce.

Jak Danae spí Otava v hor rozšumělých týnu

a nebe vrhá hvězdný déšť jí do bílého klínu.

I chví se samou rozkoší a smavou jásá září

a měsíc hledí s vysoka k ní s udivenou tváří.

Vše svěží je a mlado je; les kypří, rostou skály

a lučníčků a lindušek zpěv ozývá se v dáli.

A v chrám mých ňader zlacený zas navrací se kradí

té písně nápěv ztracený, jíž zpívalo mé mládí!