VEČERNÍ PÍSEŇ.
By Adolf Brabec
V modré noci na chvíli
má flétna smutně zakvílí
a sladkou touhou zapláče
z opuštěné pavlače:
Co budu hráti, nevím sám –
na minulost jen vzpomínám
a všecko, co mně napadá,
je modré noci nálada.
Je marno všecko volání –
již přišlo smutné poznání:
je pozdě! – a přec na chvíli
má flétna ještě zakvílí...