VEČERNÍ PÍSEŇ.

By Adolf Brabec

V modré noci na chvíli

má flétna smutně zakvílí

a sladkou touhou zapláče

z opuštěné pavlače:

Co budu hráti, nevím sám –

na minulost jen vzpomínám

a všecko, co mně napadá,

je modré noci nálada.

Je marno všecko volání –

již přišlo smutné poznání:

je pozdě! – a přec na chvíli

má flétna ještě zakvílí...