VEČERNÍ ZVONKU, PLNÝ KRÁS.

Večerní zvonku, plný krás,

já poslouchám tvůj sladký hlas,

jak večerem se zachvěl v ráz.

V té písni své mne sníti nech.

Já cítím dnes tvůj vlídný dech,

když zas jsme doma po létech.

Kol dříme rodná moje ves.

A já s tvou písní vzletěl dnes

kams vysoko, až do nebes.

Mně ztrácela se v šeru zem.

Kol ticho svaté a já jsem

jím bloudil kdesi nad Vozem.

A já tam viděl drahou líc,

jak skláněla se, víc a víc

se v mlhách zvolna ztrácejíc.

A já se zachvěl náhle v snách,

já po té tváři léta práh’,

jež znikala mi v mátohách.

Přec chvíli byl jsem šťastným zas,

než čarovný tvůj dozněl hlas,

večerní zvonku, plný krás.