VEČERNÍ ZVONY.

A míjí čas a roky jdou,

akáty dýší vůní mdlou.

Tesklivý úsměv na retech,

tak sešli se zas po letech.

Tesklivý úsměv, klidný zrak,

zří v minulo a divno tak,

ni vzpomínat už nebolí –

Večerní zvony hlaholí.

Poklidno v srdcích, ticho je,

jak doma v přítmí pokoje.

Tu milou její, milou tvář,

večerní líbá bledá zář.