VEČERY V PODJAŘÍ.

By Adolf Brabec

Vy znáte večery v podjaří,

v nichž duše zas chorá mládne,

kdy všecko jarní ples rozjaří,

když zeleň, zřít vlnky chladné.

Tu slunce zapadá za lesy,

a růžovou sic krajem táhne,

a žalem stížený výskne si,

po kloboučku vesel sáhne.

Ze ptačí písně zní něžný dech,

v kraji veselá písnička zvoní,

již vůni šíří růže, mech,

a jasmín nám všude voní.