VĚČNÁ PÍSEŇ.

Za oněch večerů,

kdy tiš je vlahá kolem,

a stíny do dáli

jak zjevy táhnou polem,

kdy v tichu voňavém

jak v hrobě leží země,

slyš, píseň tajemná

se chvěje tichem jemně!

A k srdcím zaznívá

a srdce obetkává

a srdce opíjí

a srdce srdci dává.

Slyš, v tichém mlčení,

kdy s keřů rosa splývá,

to Láska toužící

svou věčnou píseň zpívá.