Věčný jsem.

Lituju vás,

vy, kteří hledáte,

bádáte, skoumáte,

slidíte, pídíte,

z bible a proroků,

z mudrců výroků,

z domyslů, úmyslů

dokázat hledíce,

člověk-li jednice,

dvojice, trojice,

obraz-li temnice

utkaný z přeludů.

Zdali se ze bludu

vznese duch v pravdy říš

zůstavě ve trudu

zemském svou prázdnou číš,

neboli zahyne,

rozpadne, rozplyne,

celý v nic klesne zpět

člověk, ten malosvět. –

Lituju vás. –

Vímť já a cítím to

v každém tom atómu,

z kterého složena

bytost je má,

nic že tu nezhyne.

Svazek jen pomine,

milion věčností,

na čas jimž spjato jest.

Volné pak částky ty

světem se rozletí

k proměně bez konce

u síle věčné.

Věčné jsou atómy

bez změny v útvarech,

útvary do času

v proměně pověčné,

na věky potrvá

každá má část.