VĚČNÝ OHEŇ

V údolí prahor

sedí dvanáct měsíců v kruhu,

vrhají do ohně

barevné květy...

Přilétá orel, snáší se k zemi.

Hovoří. Starci zvedají hlavy.

Házejí chvílí vadnoucí květy

ohni.

Míjejí léta,

mizejí v propasti věčna.

Jen když v tmě nová hvězda se zrodí

orel se vznese a odlétá.