VĚČNÝ REFRAIN.

List svadlý, který depce

tvá noha, zticha šepce:

zhynem!

Květ aster na záhonu

si vzdychne v léta sklonu:

zhynem!

Ve mlhy padající

dí hvězda ku měsíci:

zhynem!

Ba vlna zahovoří

ku sestře cestou k moři:

zhynem!

Dí máj v svém usmívání

i léto ve svém plání:

zhynem!

K zimě se jeseň chýlí,

a z větrů strun to kvílí:

zhynem!

Ba srdce tvého tmavý

a nestejný tluk praví:

zhynem!

Kyvadlo hodin zticha

svým taktem stále vzdychá:

zhynem!

Sad květný, skála holá

i kolo k dlažbě volá:

zhynem!

A dómy, štíty hradu

zní o zmaru a pádu:

zhynem!

Tak prostorem a časy

se valí chmurné hlasy:

zhynem!

Vlá růžemi i blínem

a světlem jako stínem:

zhynem!