Věda zjevením neosvícená.

Pravda jestiť jenom jedna,

zjevil nám ji věčný Bůh,

nechce-li kdo býti hluch,

pravdu tu ať sobě zjedná;

Svatý Duch ji v Církvi hájí,

věrci bezpečně jdou k ráji.

Nekřesťanská pyšná věda

nadarmo se namáhá,

ten, kdo na ni přísahá,

klamu na vějičku sedá;

slyšte, co nám Církev hlásá:

„V Kristu všemu lidstvu spása!“

Nevidíte-li, kam žene

zas náš národ nevěra?

Vizte, jak ta příšera

již jej dusí více denně.

Ti, jenž zbavit chtí Vás víry,

jedovatými jsou štíry.

Nabubřeni vědou planou

na záhubu vlasti jsou,

ač lhou, k národu že lnou,

blaho jeho vrhli stranou;

slovo zvučné, ale skutek

lidu strojí žal a smutek.

Co zlých činů věda lichá

v národech se napáchá,

čertovinou zapáchá

všude jejich smělá pýcha.

Z opic prý svůj původ mají;

věru, ve tvář němou zrají.

Nechtí znáti Tebe, Bože,

svého Tvůrce na nebi,

ze sobecké potřeby

na bližního berou nože;

příbuzní-li jejich, opi,

také se kdys nožů chopí?

Nabudou-li strýčků vlivem

velebené kultury,

budou-li z nich nestvůry

pokročilé divným divem,

povíme si trochu více

o původu od opice.

Zatím dovede jen štěkat

čtveroruký němý tvor,

tuším, míní dělat vzdor

a tak člověky nás lekat;

křesťan, jemuž svítí víra,

vděčně k Bohu Tvůrci zírá!

Ubíjej tou planou vědou,

kdož tak černou duši máš,

katolický národ náš,

mrtvolu čiň z něho bledou;

na mysli však ať Ti tane,

ze sotny blah Církví vstane.

Ustaň v práci započaté,

ku pravdě se mužně vrať,

drahé vlasti trýzeň zkrať,

dus v ní bludy jedovaté;

činností tou dojdeš díků

u všech věrných katolíků.

Vtírají se cizí bludy

národovcům k žalosti,

nepřátelům k radosti,

do vesnic a do měst všudy;

a ta dlaň Tvá ještě dneska

nepřátelům chválu tleská?