Vejce Kolumbovo.

Kolumbovi nevděk život zkrátil.

Ze své plavby čtvrté když se vrátil,

živ byl trudně. U králova dvora

panstvo na něj pohlíželo shora,

nejsou prý tak slavny jeho činy,

toho že by dovedl též jiný.

Kolumbus, když jednou řeč tu slyšel,

s vejcem v ruce mezi pány přišel,

řka: „Kdo postaví je na své dlani?“

Ticho kolem, nemuknuli ani. –

Kolumbus pak naťuknul je málo

a již vejce na dlani mu stálo.

Pyšní páni, zamračivše zraky,

vzkřikli: „Toho dovedeme taky!“

Vážně Kolumbus jim odpověděl:

„K poznání jsem přivésti vás hleděl,

že vy teprv potom něco víte,

když to od jiného uvidíte!“