Věk písně.

Tak starý dubů kmet!

Již kryje korunou vrásky,

z níž stokrát list i květ

již urval věků let;

tak starý dubů kmet –

a v něm tak mladinké hlásky,

tak čarovné nápěvy lásky!

Snem jeho mládí již;

věk jeho temnou je bájí;

kol žádné družky blíž,

sám nese stáří tíž;

snem jeho mládí již,

a v jeho větvoví háji

to zvučí jak v mladosti máji.

Onť nedostižně stár;

kdo sečte obrovy vrásky,

jež vyryl blesků žár?

Ten lesa hosudar,

onť nedostižně stár;

jen v něm ty mladinké hlásky

jsou dávnější o věčnosť lásky.