Věk už zavírá své oči kalné,

Věk už zavírá své oči kalné,

hlavu šedou, shnilý kloní týl,

srdce brzo dotepe mu skalné.

Brat, co oči mu byl zatlačil,

rozjásán dí u volnosti ptáka:

„On žil věru až dost na hlupáka,

mařil čas a nevykonal nic!“

Otče náš, ne, vykonal jsi dosti,

ač tmou spoután. A ty skvělou líc

bez tmy ukaž, jará Budoucnosti!