Věk za věkem, co za bohy dřív měli,

Věk za věkem, co za bohy dřív měli,

to z vůle tvé se nyní zove modly;

teď na jiných se božstvech lidé shodli,

snad od jiných by víc se dověděli.

A přec ti bozi s mramornými těly,

ač zničili je topory i bodly,

své luzné krásy do srdce nám vbodli,

nechť stejně s novými se odmlčeli.

Jsou lépe na tom ti, kdo v nové věří?

Zda vědí víc či šťastnější jsou v žití?

Vždyť pravda věčná se nám nerozřeší.

Jsme pouhé listí v světa bujném keři,

zda víme, proč den hyne, proč se nítí,

kam věčnost odplývá a kde se čeří?