Velbloud a ucho jehelní.

Vězte, synáčkové, není věcí snadnou

Těm, kdož statky mají, bohatstvím kdož vládnou,

Pokud v srdci nosí chtíč a lásku k zboží,

Aby vešli se mnou ve království Boží.

Jehelním snáz velbloud sporý projde uchem,

Nežli boháč v království mé šírou branou,

Pokud lakota mu vládne myslí – duchem,

Pokud v duši chtíč a láska k statkům planou.

Taká duše nepohne se lidským slovem:

Pomoci jí může jedno láska Boží,

Která křísí k životu, což páchlo rovem,

A kosť mrtvou masem odívá i koží.