VELIKÝM MRTVÝM.

Vám, kteří životy jste položili

za lepší příští bez otroctví hany,

jak zákon vlasti kázal v srdce psaný,

ne ten, jejž odpřisáhnout donutili.

Vám, krev jichž Somma, Piava, Dněpr pily,

jimž hrdinstvím plál v hněvu na katany

ni hanbou šibenic zrak nezlekaný:

Vám vlastní skutky věnec slávy svily.

Co můžem přidat my, jimž zbylo žití!

Tam v dálce ležíte... Ó, dvakrát šťastní,

že nezříte, kam vše se zase řítí.

V tu starých hříchů věčnou bídu vlastní,

zášť, závist, nesvornost... Kdy na ty saně,

kdož dobří dosud, pozdvihneme zbraně?