VELÍŠSKÉ MELODIE. (1.)

Mák vlčí rdí se na poli

jak kapky české krve vroucí,

snad srdce pánů z Velíše

tu v bojích haslo, v lásce žhoucí.

Snad všecko dali pro svou vlasť,

co jen kdy lidskou tužbu vzpíná,

přec není z nich teď víc než prach,

a ze hradu jich zřícenina.