VELKÉ DUŠE

Teplo rozlévají do staletí

hrdinné a mocné duše vroucí

básníků i světců, vůdců královských.

Blaho sálá prostora, kde žijí,

ať v těle pozemském či jako stíny skvoucí.

Moudře nás hřejí v hluchoněmém šeru;

a vznesem-li se v nadsmyslnou sféru,

radostně se duch náš přiřadí

k svému milenému herou,

v jeho světlem ševelící ór,

duchovým mlnem sršící,

jenž jako zářivý a lehký chór,

svým letem krájející sloje stříbrolesku,

bude bezdnem za aionem plout.

Hořící srdce jejich nenávidí čas

a prázdný, chladný prostor nenávidí.

Je laskavý a nesmrtelný jas,

jenž ve všem žije a vše vidí,

z něhož světlo ssají duše lidí;

zná všech hnutí podvědomý hlas.

Je souhrnem a teplým středem množství,

je tepajícím kusem božství.