Velkonoc.

Jaké jsou tvé moci,

Svatá velkonoci!

Svět tvou čijíc závladu

Kvapně se má k odmladu.

Vůkol život zkvítá,

Radost všady svítá,

Příroda ta přeblahá

Řeči hlasné dosahá.

Slyš, má duše, ptáky,

Věrné Páně žáky!

Zda jich píseň přelíbá

Tebou zcela nehýbá?

Zemi schřadlé dosud

Blahý kyne osud;

Ai jak lůno otvírá,

Slast svou kvítím prostírá.

Ty-li, Boží dítě,

Tu slast tvorův cítě

Radostí se nechvěješ?

Ty-li Pánu nevzpěješ?

Ó pěj chvalopísně

Z celé útrob tísně!

Komora tvé útroby

Ujmi všech chval zásoby.

Tam v své duše schráně

Obnov slávu Páně,

Sejmi hříchův řetězy,

Ať Pán v tobě vítězí. –

Ach ty's dřevo plané,

Uhlí ututlané;

Jiskry zhasly nepleše,

Kdož je opět rozkřeše?

A jsi kvítí spadlé,

Před svým časem svadlé;

Kdož to kvítí ubudí

V tvého těla orudí?

Viň se k Pánu světla,

Aby hruď tvá zkvětla;

Čili pro tě nevstal Pán,

Jenž byl za tě na smrť dán?

Ve všech sil svých sněmu

Přilni vroucně k němu!

Kdož jsa spojen s plápolem

Nezahoří okolem?

O! ty Pane slavný,

Šat můj neúpravný!

Nedáš Ty mně úpravy

Z kořisti své oslavy?

V hrudi mé lpí kamen

Nad sílu mých ramen,

Ach kdož mi ho odvalí,

Pastýři můj předbalý?

Posilni mé rámě!

Nechť v mé duše chrámě

Po dni mého života

Znak tvé slávy bleskotá.

Pozdvihni mne z pádu,

Ujmi ve mně vládu,

Ať mé duše závěti

Cností vší se okvětí.