Velkonoce, z mrtvých vstání,

Velkonoce, z mrtvých vstání,

slyšíš z dálky onen hlas?

divné, čaromocné zvuky,

bílá blanka padá z ruky,

slze na tu blanku zas.

Z mrtvých vstání, velkonoce,

dobo přetajemných sil;

země v ňadro sílu sbírá,

mně však bolest srdce svírá,

zvonů hlas v ně tesknost lil.

O má vlasti, kdy svou silou

zmámíš svého hrobu stráž?

kdy s nebeským ohněm v líci,

v ruce pravdy korouhvici

povstaneš co Mesiáš?