VELKONOČNÍ ZVON.

Velkonoční zvon,

ach, to anděla zpěv jeho ton;

cherub bílý v jeho chvění

v hořkém zpívá roztoužení:

Kde jest On, On, On?

Lásky věčné vyvrácen jest trůn,

jako zavinění tknutých strun

zachvívá se země, duní

nad hrobovou jeho tůní;

mrtev On!

pěje zvon, zvon, zvon.

V pěti polích boj je dokonán,

vítěz vešel v smrti černý stan;

zloba bdí a láska za ní

střeží jeho prodlévání;

dřímá On!

pěje zvon, zvon, zvon.

Druhé noci tábor zapálen,

v jeho světle zřít: jde třetí den;

na hrob svatý klepá jemně,

zachvívá se svatá země;

vstane On!

pěje zvon, zvon, zvon.

Rozletí se tvrdý země klín,

život vzchází smrti ze hlubin,

vítěz juž se z boje vrací,

sláva dne se před ním ztrácí;

vstalť jest On!

pěje zvon, zvon, zvon.

Velkonoční zvon!

do duše mi zvoní jeho ton –

ach, to nejsou hlasy zvonů,

to jest jásot millionů:

Vstalť jest On, On, On!