VĚNEC Z KLASŮ

Zem podřimuje, sen –

úrodu dala

a jakby v slavný den

se usmívala.

To símě vrátila,

které jí v jaře

důvěrně nasila

dlaň hospodáře.

A nyní s humen zní

mlat cepů, stroje;

je to dík slavnostní,

tedeum to je!

Srdce to unáší

a zbožně ladí,

a cit ten nejdražší

jen slza zradí –

A ruka vděčná, jež

v té chvíli jasu

vložila Kristu též

v skráň – věnec z klasů!