VENKOVU

Já město opustil, tu velkou výheň duchů,

kde v kladiv hřímání a kol a pístů ruchu

svou píseň nesměrnou si život zpívá;

já v polích octnul se, mír obejmout chtěl s klidem,

spor vřavy zapomnít, se sbratřit, cítit s lidem,

co unavený zrak se za skřivánkem dívá.

Klid, ticho, samota! Vzduch čistý, balzamický!

A já se maně ptal, kde pravý život lidský?

Kde pravá dílna, vůle, skutku, síly?

Kde zdroje života, kde matky země prsy,

zkad úkoj píti lze? Ó bílých růží trsy,

ó klide, útulku na dlouhé pouti k cíli!

Ta černá hrouda zde, ta první život dává,

v ní příští činnost spí, vzruch, rozkvět, síla, sláva,

to prvý oltář první domácnosti;

z ní vzpučí první klas, v němž každé zrno zlatem,

král věru neoděl se větším majestátem

lví síly ve spolku se sladkou líbezností.

Vy klasů rekové! Ta hrouda v dlani vaší

je vlastí budoucna, v ní nové símě raší,

chléb lidstva dřímá v ní a kde je chleba,

tam život zajištěn se rozvíjí a vzkvítá,

tam píseň hlaholí, tam krásu oko vítá,

svár mlkne se záštím, jež mužnou sílu střebá.

Ó, země držte se té svaté otců hrudy!

Klas budiž symbol váš, i z horské chudé půdy

on pučí, roste, bují, nalívá se.

Ze srdce země on se zvedá čistý, jasný,

kde jemu život vzdán, je přímý, zdravý, šťastný;

čím všichni živi jsme, čím dýšem, dřímá v klase.

Vsled všickni klasy jsme na lidstva velkém luhu;

když klasu žehná Bůh a srpu jako pluhu,

tu všecko bují, rozkvétá a svítí.

A vším, co vynes klas, je v městech živa dílna,

tím křídla zatkne duch, tím zbujní ruka pilná,

to všecko radost je a veselost a žití.

To všecko slyšel jsem z té písně skřivánkovy,

mně bylo, jak bych zřel ve lidstva úsvit nový,

kdy k zemi, matce své, se člověk vrátí.

Tož nedivte se víc, že země syna hroudy

tep cítí života se valit všemi oudy,

že chce za právo své se v posvátný boj bráti!

V boj za mír, za volnost! On všem podává ruku,

ví, nejsilnějším jest ve bratrských sil shluku,

on právo uzná rád, jež všem tu patří,

chce pouze slyšen být, chce svůj v práci podíl,

kdo tomu zazlít můž, vždyť z hroudy té se zrodil,

vždyť vlast je matka všech a všichni my jsme bratři!