VĚNOVÁNO

Přej poledne ti jasné

teď osudů všech Pán

a za pohody krásné

zraj v čin tvůj každý plán,

buď radost na tvém čele

a objetí tvé vřelé

buď pro mne dokořán.

Já chvíle mívám v žití

tak hořké jako blín,

já úkryt musím míti,

neb v patách mých jde stín,

a ten bez útočiště

by spáry zaťal příště

až srdce do hlubin.