VENUŠE.

By Emanuel Lešehrad

Já slyším tě zpívat v růžovém hájí,

má krásná dívko.

Obrovský orel sedí

u mého trůnu.

Mé oko je kalné.

Já slyším hučící světy.

A z šedivých mlh

noří se tančící hvězda....

Jde ke mně. –

Tiše.

Líbá mé vyhaslé čelo.

„Ubohý snílku.“