Vergile, z duše tvá miluji stáda,

Vergile, z duše tvá miluji stáda,

ovčáky i strážce s nimi.

Jednoho mám jen rád jak Satan Adama.

Lalůšek podpírá hlavu,

a bříško postavu činí mu statnou.

Bejkovec, ne, hůl má s knoflíkem černou

a stádo hlídá dobře,

doma i na pastvě,

obojek zdobí ho i čubku malou.

Ovečky miluje podlízavé,

a která špatnou není,

předobrou výchovou jí se stane.

Říká si „charakter“,

on, mezi dobrými prašivá ovce,

Čmelák to: med sobě! jiné píchá.