VĚŘÍM

Vděčen jsem, že se dožívám doby,

kterou jsem tušil v jinošském snění,

o níž jsem přemýšlel za svého mužství,

o jejímž svítání často jsem zpíval

v překladech z Whitmana, v Traubela věštbách,

stejně jak ve vlastních podnětných verších.

Věřím, že lidstvo jde k správnému cíli,

že se chce obrodit k lepšímu zítřku,

v kterém již nebude ponižovaných,

v kterém vše bude spravedlností,

v kterém si budou pomáhat všichni

v upřímném, nezištném porozumění

k rovnosti, k volnosti, k osvobození

z rezavých okovů starého řádu,

v kterém již násilí nebude vládnout,

jednotlivcova zvůle a rozmar.

Věřím, že lidé poznají posléz,

jenom že v nich je pravda a síla,

která si dává zákony sama,

jichžto však musí poslušni býti,

aby už nikdy v budoucnu, nikdy

nevrátila se poroby doba.