VERŠ PUŠKINŮV. (I.)

Filaret metropolit psal

v tom smyslu šéfu policie:

Je nutno, abych ukázal,

jak v Rusi svaté rozvrat ryje.

Vám, Excellencí, známo je

to jmeno Puškin. Básník jistý,

v němž není ladu, pokoje

a hlavně: škodliv přímo místy.

Že píše – řek mi ondy kdos –

zpěv o jakémsi ničemovi

(hle, co dnes stačí na epos!),

Oněgin zve se plod ten nový.

(Že ostatně smí ještě psát

buď věru Bohu žalováno!

Bdít censura má, bdít má stát

i car sám, vědět račte – ano –)

Což našinec hned ztiší se,

jen zeptat se buď dovoleno:

„vran hejno na kříž snáší se“ –

smí tohle býti vytištěno?!

Řeč o Moskvě prý – zatím věc

dráp čertův zřejmě v sobě kryje:

Tak Puškin, prosím, nevěrec,

ve vranách sluhy víry bije.

A já ve jmenu víry té

jdu k Excellenci v té naději,

že ujmout se jí ráčíte

a odvrátíte zkázu její.