Verše.

Pracuj každý s chutí usilovnou.

Pracuj. Ó vždyť naděj tebe vítá,

smrtí laur že u věnec ti svítá,

teď kdy není na omáčku skrovnou.

Na národa dědičné té roli

každý z nás nechť kopá, ryje, mrví, –

co je na tom, svou či jiných krví,

k prospěchu to nebo záhubno-li?

Cesta naše rozličná být může.

Ty tu stav, ty tam to poboř, ty tu

srážej v prach, kdo letí ku blankytu,

ty trn pěsti, on-li sází růže.

Jenom vůli všichni rovnou mějme.

Běda, nás kdo v tom či onom předčí,

běda tomu, kdo je nás tu větší!

Nad normál co, všechno zurážejme...