Verše

Žes měla na rtech mladý, hravý smích,

žes měla v očích jasnou pýchu hvězd,

duhový oblak z duše mé se zdvih’

(ne pro rozkoš, ne, jenom pro bolest).

Duhový oblak v barvách zasněný...

A jeden blesk jej spálí hořící.

Jen železo se ztuží plameny,

však duha neunese srdcí dvojici.