VESELÁ PÍSEŇ O FISKU.

By František Serafínský Procházka

Fisk, fisk, fisk –

kdo tohleto vynalezl,

ruku bych mu stisk’.

Tátu pošlem za hranice,

z mámy bude klášternice,

děti, jak tu jsou,

půjdou žebrotou.

Fisk, fisk, fisk –

řízné slovo jako břitva,

nejjistější zisk.

K čemu dlouhé cosi, kdesi,

sem ta pole, sem ty lesy!

Starý řád se smet’,

nový je tu hned.

Fisk, fisk, fisk –

zní to stále v uších všude,

jakby rarach pisk’.

Krásná země, krásná zboží,

všecko jde z milosti boží,

ctíš-li, co je stát,

nemáš se co bát.

Fisk, fisk, fisk –

kdo tohleto vynalezl,

ruku bych mu stisk’.

Tátu pošlem za hranice,

z mámy bude klášternice,

děti, jak tu jsou,

půjdou žebrotou.