Veselá píseň zarmouceného.

Ať žije pivo! pivo a zpěv!

Pivem a písní mladí se krev;

Pivo a píseň rozhřeje hruď,

Pito a pito a zpíváno buď!

Pivo a zpěv –

Množí nám radost, dusí nám hněv,

Mladí nám krev a hřeje nám hruď;

Pito a pito a zpíváno buď!

Přijdeme sem – svět pustý je krám,

Pandora všecko zkazila nám,

Blaho již pryč a slasti ty tam,

Náděje prý jen zůstala nám –

A ta je klam!

Takových braků netřeba nám!

Kdo ji chce mít, aj! ten si ji vem –

My chceme pivo, he, pivečko sem!

Život náš pln jest trampot a psot,

S čela se leje krvavý pot;

Přátelství, láska, sláva i čest –

Sluncem prý ve tmách ejyptských jest;

Sláva i čest,

Přátelství, láska – slast hořká jest.

Ten kdo chce v světě vesele žít,

Musí jen zpívat a zpívat a pít!

Láska-li tebe do ráje zve,

Klaní se jiný milence tvé,

Vadne tvůj ráj, pln krásy, pln vnad,

Srdce užírá žárlivý had.

Milovat? – pít!!

Láska – ta nechce přátely mít;

Pivečko nezná žárlivý vtip,

Pivo chce hosti – čím více, tím líp.

Když tě od milky, z ráje tvých muk,

Vypichne bídný, ničemný kluk,

Potom se s losem, můžeš-li suď,

A kluka žehnej: „Zatracen buď!“

Co z toho máš? –

Pivo-li, bratře! pivo-li znáš,

Sklenky se chop a zvolej: Tys má! –

Věrnost jen sklenka sklenka jen zná.

Štěstí-li máš – toť milený host!

Přítelkyň, přátel všude máš dost

Štěstí je vratké, přátelství klam,

V neštěstí, v nouzi zůstaneš sám.

Přízeň chceš znát?

Nech si jen sklenku pivečka dát.

Pivečku jenom přátelství, čest,

Věrnoť i v bídě vždy věrnému jest.

Lásky se štítí, lásku kdo zná,

Zklamaný láskou k slávě se má;

Láska dá žalost, sláva dá strach,

Věneček slávy pouhýť je prach.

Sláva i čest

Rájem i peklem manů svých jest,

Slastí a strastí věčný to boj –

Radostí ryzích jen v pivu je zdroj.

Přijde-li stáří vyzáblých lic,

Sláva i láska neblaží víc;

Stařečka déle nešálí mam,

On ve své poušti běduje sám.

Pivečko jen

Starcovi jasní pošmourný den;

Co mu vzal rozum, co mu vzal čas –

Vrátí mu sklenka a pivečko zas.

Pak přijde smrt a zhasne nám svit,

Přestanem zpívat, přestanem pít;

Život náš klesne do mdloby z mdlob –

Poslední přístav lidstva jest hrob.

Buď si jak buď –

Hrobe, ty hřej nás, nebo jen stuď;

Dokavad ale hřeje nás hruď,

Pito a pito a zpíváno buď!