Vesna a láska.

By Eliška Krásnohorská

Lásky chvíle spanilé

klamně vesnou zvete;

v jeseni též unylé

přitulena k mohyle

pozdní růže květe.

Vesna váhá vznikajíc

a pak rychle mine;

ale mžikem zkvétajíc,

zdlouhavě, ba nikdy víc

láska nepomine.