Věštba...

Věštila matce

cigánka stará,

že se já kdysi

utopím z jara.

A já tu dosud

na světě zbývám,

popíjím, kouřím,

směju se, zpívám.

Ach! Náhle cítím –

hlava se točí – –

na dno už stáhly

dívčí mě oči.