VĚŠTCŮV OSUD

Do krvava slunce svítí

na západní hoře,

z žil mi plyne živobytí

v nekonečné moře,

pokleslými mávám perutěmi,

rudá červeň barví nebe, zemi.

Hluboko na dně prameny pod bahnem hnijí,

vysoko k hvězdám čelo se týčí,

šílený stesk, vášnivé hoře a bída

zlatými bijí mě biči,

mučivou trýzní touhy od věků,

prokletím, jež Bůh dal člověku.