Ó vetché listy!

Ó vetché listy, kam své žití skládám

den ke dni, po noci noc ve zápase,

zda vesnou příští ožijete zase,

zda splní se, co toužím, chci a hádám?

Sny o ňadrech, o sladkém plavém vlase,

sny o božství, před kterým ve prach padám,

sny, v samotě jež jako pavouk spřádám,

sny holdující lásce jako kráse?

Ó bubliny, vy splasknete, z duh sterých

tříšť zbude žalná, vím to, a přec znova

vás písně svojí steblem v duhy svíjím.

Vás lákám, volám, vzývám v dnech svých šerých,

vám rytmus dám, jejž schopna jen jsou slova,

vás, duše hmoty, vdýchám melodiím!