Větrové.

Od východu vítr vál

a lid sobě povídal:

„Jako kvítí svěží oba,

ať je blaží mládí doba.“

Od západu vítr vál

a lid sobě povídal:

„Ona jezdí čtyřmi koni,

nezrodil se chuďas pro ni.“

Ode jihu vítr vál

a lid sobě povídal:

„Darmo vadnou obou líce,

nesejdou se nikdy více.“

Od severu vítr vál

a lid sobě povídal:

„By jim přec po vůli byli,

jeden hrob jim vykropili.“