Větru lkaní.
By Adolf Brabec
Vy slyšeli jste jednou již,
když v noci bylo tiš a tiš,
jak vítr venku smutně lkal,
a hvízdal, hučel ode skal?
Již slyšeli jste při měsíci
na vlnách rybníka když dřímal
a vichor haluzemi kýval,
jak zalkal tónů ve směsici?
Tak zakvílí, že tělem mrazí,
když cestu vlnkami si razí
a spěchá dál na pouti svoji
té noci černé pod závoji.