Větru lkaní.

By Adolf Brabec

Vy slyšeli jste jednou již,

když v noci bylo tiš a tiš,

jak vítr venku smutně lkal,

a hvízdal, hučel ode skal?

Již slyšeli jste při měsíci

na vlnách rybníka když dřímal

a vichor haluzemi kýval,

jak zalkal tónů ve směsici?

Tak zakvílí, že tělem mrazí,

když cestu vlnkami si razí

a spěchá dál na pouti svoji

té noci černé pod závoji.