Vezměte cymbál, vezměte skřipky...
By Adolf Heyduk
Vezměte cymbál, vezměte skřipky,
černé mi usušte oči,
děvčata naše jako ty rybky
v proudu ať se mnou se točí;
zahrejte tak!
ať zjasní se zrak,
ať vzplane v útrobách krev,
síla a pomsta a hněv.
Sokole sivý, junáku pravý,
kéž se lze proměnit v tebe!
abych měl pohled pevný a žhavý,
zobec, jenž trhá a třebe;
slétal bych níž,
dravcovi blíž,
jenž pije cigánskou krev;
pomstou bych skrotil svůj hněv!