Vezměte cymbál, vezměte skřipky...

By Adolf Heyduk

Vezměte cymbál, vezměte skřipky,

černé mi usušte oči,

děvčata naše jako ty rybky

v proudu ať se mnou se točí;

zahrejte tak!

ať zjasní se zrak,

ať vzplane v útrobách krev,

síla a pomsta a hněv.

Sokole sivý, junáku pravý,

kéž se lze proměnit v tebe!

abych měl pohled pevný a žhavý,

zobec, jenž trhá a třebe;

slétal bych níž,

dravcovi blíž,

jenž pije cigánskou krev;

pomstou bych skrotil svůj hněv!