VI. Čekal jsem, že mi vykvetou růže

By Jaroslav Havlíček

Čekal jsem, že mi vykvetou růže

v záhonu mezi lilijemi –

čekal jsem poslední mezi všemi,

čekal jsem marně.

O jejich vůni sníval jsem často,

večer když snes' se zádumčivý,

chvěl jsem se touhou lásky chtivý –

čekal jsem marně.

Poupata svadla, opadala,

uvadlo listí, spadlo taky –

od slzí zrudly moje zraky –

čekal jsem marně.