VI. Hoj plamene, tu hada viz,

Hoj plamene, tu hada viz,

jak slídí v našem sadě,

jak úlisně a úslužně

se k nové chystá zradě.

Hoj, osvěť jeho hanebnost:

on prodal otce, matku,

za špetku slávy neslavné,

za hrsť mizerných statků.

On vlastní bratry jedem svým

pokojně otravoval

a z minulosti zrazené

si pelech hříchů skoval.

Hoj, plamene, to kořisť tvá,

nechť déle nehanobí

svobody vyvolený pluk

a slávu nové doby!