VI. Hoří po něm láskou,

Hoří po něm láskou,

čím víc ji odmítá,

tím víc po něm plane

a v noci déšť slz jí na podušky kane.

Ta velká láska

jest její žal,

nikdy neustal;

jest její království, její říš

i její bolest a kříž.

Sestárla; kříž na rozcestí

pod vysokým v poli topolem

ovíjí jako symbolem,

klekajíc na zemi,

rudými růžemi,

svou bolest, všecko své štěstí!