VI. Jedněm stříbro v hrdle zvučí, jiným stříbro v kapse zvoní,
Jedněm stříbro v hrdle zvučí, jiným stříbro v kapse zvoní,
jedni mají na rtech lásku, jiným balsám v srdce roní,
jedny souží žízeň věčná po plamenném lásky víně,
jiní jako za bludičkou za třpytem se zlata honí.
Žití rmutná, kalná prosa s poesií lásky válčí,
Milek vždy je neúplatný – proto jen si zraky cloní:
cinkot stříbra neláká ho, babský klep ho nezapudí –
mýlíš se, když myslíš, témě pod zlaté že jho ti skloní.