VI. Jedno je, jedno je

Jedno je, jedno je

s oblohou líčko tvé,

tu i tam skvějí se

červánky růžové.

A já s tím sluníčkem

stejnou mám úlohu,

v líčku ti vábím je

jak ono v oblohu.

Při každém rozchodu,

při každém spatření,

vyloudím na tobě

růžové zardění,

růžové zardění,

sladinkou hubičku –

ó já se vyrovnám

zlatému sluníčku!