VI. Jednota svatá.

O trojím věštím slově, síle jedné,

Světlu o trojím, ale slunci jednom,

O trojím čerstvém zdroji, studni jedné,

Věčně nevyschlé.

Pravda jest prvním znamením svatého,

Základem věčným neomylně jsoucím

Všeho, což bytnosť ve času nabývá,

Pravda je věčná.

Však po čem snáží soběvolně mocnosť,

Toužení tělné přemohouc pobožně,

Srovnajíc též lidstva celého právo,

Nazveme dobro.

Pravda jak v tělném se okáže stínu,

Šat i příslušný sobě cnosť vybére,

Uzře cit čistý tělo božnojevné

V útvaru krásném.

Pravda, cnosť s krásou slova, věc je jedná,

Světlo jest trojí, ale slunce jedno,

Jest trojí zdroj, ale studně jedna,

Bůh nevyměrný.